Školu na pokračování pro nás připravuje Barbara Venter, která již osmým rokem vede profesionální výcvik interiérových designérů a za tu dobu pomohla na svět bezmála  padesáti novým interiérovým ateliérům.  Jejím dlouhodobým studijním programem prošlo již více než 250 úspěšných absolventů a jednorázových kurzů se zúčastnilo již více než 4 000  fanoušků designu. 

Více na  www.DesignSkola.cz

V prvním dílu naší „Školy na pokračování“ se podíváme na  typy barev, které můžeme pro svůj interiér volit a též na důležitost proporce jejich zastoupení.

Když se interiérový designér ptá klienta na barvy, které by si ve svém budoucím interiéru představoval, většinou začíná otázkou, zda má být interiér spíše neutrální či zda má hýřit barvami.

V současné době je módní říkat, že ideál je mít investičně náročné předměty v neutrálních barvách a atmosféru místnosti obměňovat levnými akcentními doplňky v sytých barvách. Nejčastěji se v této souvislosti zmiňují svíčky, ale byla by škoda, kdybychom se omezili jen na tuto „úsporou“ variantu, která je trochu „bezfantazijní“.

Neutrály jsou pro interiér velmi žádané barvy, protože oko člověka tolik nenamáhají, tím pádem nejsou rušivé a ani se časem neokoukají. Čistě neutrální interiér však bývá často považován za nudný.

Všechny tři interiéry na obrázcích níže jsou čistě neutrální, a přesto se v nich odehrává kontrast a jsou zajímavé. Na barevných kontrastech totiž zajímavost barevného schématu stojí.

Jedním z důležitých typů barevného kontrastu v neutrálním interiéru je postavit proti sobě teplé a studené neutrály.

Studené neutrály jsou zejména:

• bílá a černá – což jsou opačné protipóly jasu (bílá je 100% jas a černá představuje 0% jas, každý odstín se ve svých extrémech stane bílou či černou)
• neutrální šedá – což je naprostá absence sytosti v barvě (každý odstín se při 0% sytosti stane šedou)
• další šedé – což jsou hodně odsycené různé odstíny – šedá je ze své podstaty vždy studenou barvou, ale některé šedé jsou teplejší (např. ty, které pocházejí ze žluté a jsou nazelenalé – třeba kůra buku) a jiné šedé jsou chladnější – například ocelová šedá, která se „narodila“ z modré. Také platí, že šedá bude vždy působit tepleji, pokud bude tmavší.

Teplé neutrály se nejčastěji „narodily“ z oranžového odstínu a patří mezi ně:

• barva velbloudí srsti či písku v poušti
• krémová barva (lehoulince nažloutlá světlá barva)
• vanilková (už více žlutá bledá barva)
• slonová kost (chladnější barva než je krémová) • béžová (bledší barva než je „velbloud“ ale zase tmavší než krém)
• a velice důležité jsou všechny hnědé (od barvy hořké čokolády k barvě zmrzlé hlíny v zimě na poli)

Když stavím proti sobě teplé a studené neutrály, tak bych vždy měl/a dodržet, že jedna teplota tvoří pozadí (základ / větší plochu) a druhá teplota proti základu vystupuje jako akcent v menší proporci.

Nádherně je tento princip aplikován na obrázku níže, kde křeslo tvoří teplý akcent (relativně dost sytý neutrál barvy opálené kůže) k chladnému pozadí tvořenému neutrální šedou ve dvou jasech (světlejší a tmavší – jasový odskok je druhým typem barevného kontrastu a používá se zejména u neutrálních schémat a dále též často u monochromatických schémat). Krásné je použití sytějšího akcentu v jemné studené barvě – lehce odsyceném aqua tyrkysu.

Všimněte si, že v schématu nefiguruje úplně sytý tyrkys, protože tak ostrá a tvrdá barva by schéma „rozhodila“ – již by nepůsobila tak étericky chladně. Též si všimněte, jak do schématu skvěle zapadá černé oblečení modelky. A svou tmavostí při zachování neutrality schéma podtrhuje a přidává mu na zajímavosti. Bez přítomnosti černé je schéma velmi bledé a tím by mohlo působit fádně.

Současnému minimalistickému trendu odpovídá interiér stojící na studeném neutrálním pozadí (nejčastěji bílá, popřípadě v kombinaci s šedou). Minimalistické bílé či šedé stěny a bílá či šedá podlaha umožňují aplikaci jakéhokoliv barevného akcentu, který schéma posune do žádoucí atmosféry.

Čistě šedé interiéry jsou často povazovány za chladné a bývají vyvažovány teplým akcentem (žlutá, oranžová / červená / vínová). Chladně šedý interiér pracuje spíše s lesklými materiály a vytváří modernější, technicistnější dojem. Vypadá dobře se stříbrnými kovy (to i na tapetách a textilu), betonem, sklem (křišťálem), bílým lakem a průsvitnými textiliemi (voál).

Tmavě šedý interiér je teplejší (zejména pochází-li šedá ze žluté) a útulnější. V kombinaci s lesklými materiály (kůže, plast, stříbrný kov, sklo) působí moderně a maskulinně, v kombinaci s matnými, huňatými materiály (šeděné dřevo, koberce, polštáře, závěsy, vlněné plédy atd.) působí jemněji a více žensky.

Kombinace šedé s dřevem v teplé barvě interiér pak zateplí a barva dřeva pak funguje jako teplý kontrast.

Chci-li mít vzdušný a čistý interiér, je stěžejní, aby většina prostoru byla velmi světlá, ideálně bílá. To platí i pro podlahu - bez bílé / velmi světlé podlahy není možné vzdušného a čistého pocitu docílit.

Elegance vyžaduje teplejší neutrály. Elegance spočívá v jemných nuancích mezi jednotlivými neutrály, které jsou lidskému oku příjemné na pohled. Formální elegance bude pracovat s černým akcentem (nejspíše ve čtvercovém / vertikálním pojetí), ležérní bude zase spíše pracovat s jemnými přechody v jasu (tón v tónu).

Výrazné a syté barvy v sobě nesou jiné poselství, než je elegance – u nich je nejvíce rozhodující odstín ve smyslu barevné psychologie. Tyrkysová a zelená barva v sobě nesou odkazy ke svěžesti, oranžová teplo a dynamiku, magenta dynamiku a mládí atd.

Útulno a teplo naopak nedocílím ani černou, ani bílou barvou. Zapotřebí bude sáhnout do teplé části barevného spektra – žluté, oranžové a červené odstíny. A protože tmavší barvy působí tepleji, je lépe volit hnědé, žlutozelené a vínové.

Přírodní náladu budou evokovat barvy zemité v kombinaci se zelenou.

Důležité je do schématu nezanášet nežádoucí barvy. Vezměme kupříkladu svěží schéma – předpokladem úspěchu je světlý základ. Psychologie barev naznačí, že schéma by mělo obsahovat zelenou nebo tyrkysovou barvu, které v sobě nesou odkaz ke svěžesti (zelená přírodní svěžest, tyrkys svěžest mořskou). Tyto barvy budou figurovat jako sytý akcent. Od určitého množství ale platí, že čím více bude ve schématu přibývat barvy na úkor bílé, tím méně svěžesti bude schéma obsahovat. Může nastat situace, kdy do schématu přibude barva hnědá. Je toto přípustná situace? Toto je opět otázka poměru. Pokud bude hnědé velmi málo a bude figurovat pouze jako velmi drobný akcent, může být akceptovatelná (byť se nejedná o ideální situaci). Pokud by se měla objevit ve větší ploše, přestává být schéma svěží.

Barbara Venter - DesignŠkola